Jak mluvit, aniž byste ranili: Zpětná vazba ve vztahu.

Zpětná vazba je způsob, kterým dáváme druhým lidem najevo naše pocity, prožívání a potřeby. Díky správně podané zpětné vazbě se dokážeme vyhnout zbytečným konfliktům či nedorozuměním. V tomto článku se dozvíte, jak zlepšit komunikaci ve vztahu a přinést tím do něj větší klid a harmonii.

Rozdíl mezi zpětnou vazbou a kritikou

Zpětná vazba je často zaměňována s kritikou. Proto objasním rozdíl mezi těmito způsoby vyjadřování se. Zpětnou vazbu můžeme chápat jako most mezi dvěma lidmi, který dává prostor k lepšímu vzájemnému pochopení a porozumění si. Pokud podáváme druhému sdělení o jeho chybách, negativním chování či nedostatcích z našeho úhlu pohledu, nejsme vždy konstruktivní a někdy můžeme vyznít i útočně. Obecně je kritika vnímána jako negativní hodnocení, které poukazuje na nedostatky lidí.

Tři pilíře správné zpětné vazby

1.Konkrétní popis situace – popisujeme přesný kontext, ke kterému se zpětná vazba vztahuje.
Vynecháme obecné výroky, hodnocení i zevšeobecnění. Nemluvíte ve smyslu: „Nikdy, vždycky, pokaždé, …“ ale uvedeme přesně, o jakou situaci se jedná. Důležité je vyhnout se hodnocení:
„Jako vždy. Celý večer koukáš na seriály a na můj svátek jsi zase zapomněl.“
Nebo: „Zase jsi byl dlouho v práci, všichni ti jsou přednější než já.“
Tato hodnocení nemusí být vždy pravdivá a ke vzájemné harmonii nám nepomohou.

2.Sdělení našich pocitů – co tato situace vyvolává v nás? Vyjádřeme své vlastní pocity.
V těchto situacích můžeme cítit například úzkost, obavy, lítost, zklamání, nebo osamělost. Jestliže své pocity budeme sdílet s partnerem, dáváme mu tak příležitost se do nás lépe vcítit a pochopit, co se uvnitř nás právě odehrává. Je velmi pravděpodobné, že se již někdy cítil podobně a dokáže si představit, co prožíváme.

Je lepší povědět: „Byla jsem tu celý večer sama, neměla jsem si s kým promluvit a bylo mi smutno.“
Než zakřičet: „Ani si na mě nevzpomeneš. Jsem tady celý večer sama a nestojím ti ani za zprávu!“

Druhý způsob vede k tomu, že se partner začne obhajovat, bránit se a může také zvýšit hlas. To není výsledek, kterého si přejeme dosáhnout. Naopak při využití prvního způsobu si může uvědomit, že ani mu samému by tato situace nebyla příjemná.

3.Vyjádření potřeb – řekneme, co by nám v této situaci pomohlo a co potřebujeme.
Pro výše uvedený příklad to může být: „Až se příště zase zdržíš, dej mi o tom prosím vědět.“ Nebo: „Přála bych si s tebou trávit více času, domluvíme se na společném víkendu?“

Co si z tohoto článku vzít?

Ve vztahu je velmi důležité ovládat umění předávání správné zpětné vazby. Její formulace, stejně jako pojmenování našich pocitů a potřeb někdy není jednoduché. Proto naučení se této dovednosti vyžaduje určitý čas.

Sama se řídím tímto heslem: činy a slovo už nikdy nevrátíme zpět. Než se vyjádříme způsobem, kterého bychom následně mohli litovat, ptejme se sami sebe: Co se právě děje? Jak se cítím? Co by mi pomohlo?

Pokud dojmeme k pochopení těchto prožívání u sebe samotných, mnohem lépe se potom vcítíme i do našeho partnera. Lépe si tak porozumíme a zlepšíme naši komunikaci i za předpokladu, že z jeho strany nepřichází správně podaná zpětná vazba, ale kritika. Když se naučíme správně ptát sami sebe, naučíme se tak správně ptát i svého partnera. Budeme schopni mnohem lépe porozumět tomu, co se nám snaží předat, a pod vlivem svých emocí to nezvládá správně.

Jak zvládáte předávat zpětnou vazbu? Líbilo by se vám dokázat lépe vyjádřit své pocity a potřeby? Napište mi a můžeme si o tom spolu více promluvit.

S láskou a vděčností,

Jana Matoušková